Stavby, stavební řízení a právo

Kolik metrů je ochranné pásmo studny od hranice pozemků? (studna s pitnou vodou)

Bydlíme v rodinném domě na vesnici. Dům byl postaven před 35 lety přesně podle požadavků stavebního úřadu, tj. štítovou průčelní stranou jižním směrem. V tomto prostoru máme také terasu se vstupem na zahradu, pergolu a bazén. Po celé této jižní straně v délce 33 m sousedíme ve vzdálenosti cca 4 - 8 m se zahradou souseda. Tato zahrada je 17 m široká, má celkem 545 m2 a stojí na ni stará dřevěná chatka, využívaná k rekreaci. Naše funkčně rekreační zóna tedy sousedí sice v blízké vzdálenosti, ale s pozemkem využívaným také k rekreaci, což přináší stejně nízkou intenzitu přiměřených imisí. To byl i záměr tehdejší urbanistické koncepce. Nový majitel bude chtít ale využít pozemek ke stavbě RD. S tímto záměrem nesouhlasíme, neboť toto těsné sousedství by nám nepřiměřeně zhoršilo kvalitu prostředí, a to: stíněním, ztrátou soukromí, hlučností z parkování a veškerého pohybu u domu, ztrátou výhledu, snížením tržní hodnoty našeho domu, vysokou pravděpodobností sousedských sporů v důsledku nevhodného sousedství naší klidové zóny a u souseda nejvíce frekventované, intenzivně využívané parkovací a příchodové zóny. Platný územní plán uvádí v podmínkách prostorového uspořádání pro naši vesnici... V rozvojových plochách a při dělení pozemku ve stávající zástavbě nesmí pro rodinný dům vzniknout pozemek menší než 800m2. Je realitou, že sousední zahrada spadá do zastavěné části obce a nevznikla nově dělením, ale existuje v této výměře už snad 50 let. Z tohoto pohledu je tedy výjimka nižší výměry možná. Domníváme se ale, že zároveň platí také §138 SZ, kde se říká, že i při využití přípustné výjimky nesmí být překročen účel, pro který byla předmětná podmínka stanovena. Účelem min. velikosti pozemku je dle nás snížení hustoty zástavby na vesnici a tím vytvoření kvality prostředí, které bude přiměřené pro danou oblast. Tato přiměřenost by ale byla stavbou na tomto konkrétním - o 250 m2 menším a úzkém pozemku - ve vztahu k nám zjevně překročena. Chtěli bychom se zeptat, zda tyto naše úvahy jsou dle Vašeho názoru možné použít jako námitky proti záměru stavby souseda nebo co byste doporučili Vy. 

Děkujeme předem za odpověď. 

Jak se bránit proti výstavbě hřiště za plotem našeho pozemku, kdy fara pronajímá pozemek salesiánskému hnutí mládeže a to si na pozemku bez povolení staví masivní herní prvky, prolézačky, žebřiny, které jsou v těsné blízkosti s pozemkem naší zahrady a jsou vysoké 3 metry a zasahují do soukromí pozemku naší zahrady? Navíc předseda hnutí mládeže, který má vše na starost je současně politicky angažován v naší městské části, kde je v radě pro sport a kulturu. Má smysl se v takovém případě obrátit na náš úřad se stížností a nebo by bylo lepší vše řešit již s nadřízeným orgánem pro podjatost? Předem děkuji za odpověď.

Moji rodiče bydlí ve Vodňanech, Jihočeský kraj. Z domu jim vedou 3 schody, nemají vjezd pro auta do domu. Můj otec je upoután na invalidním vozíku. Město Vodňany jim nechce povolit si udělat nájezd na invalidní vozík a ani jim nechce dovolit parkovací stání u jejich domu. Já je vozím pravidelně k lékaři a vždy je to boj otce dostat k autu, aby mohl nastoupit do vozu. Má matka již žádala o usnadnění vycházení z domu, ale bohužel bez úspěchu. Díky této skutečnosti můj otec nevychází z domu. Můžete mi nějak poradit o co, či jaký zákon se mohu opřít až půjdu na patřičné úřady osobně? Děkuji.

Rodinný dům souseda je od hranice cca 60 cm. Sousedi vyměnili luxfery za okno, ve kterém je čiré sklo a okno jde otevřít. Na pokus o domluvu, aby aspoň zatáhli žaluzie a po 22 hodině okno zavřeli, reagují vulgárně. Je nějaká šance se bránit? Jsou poměrně hluční a nerespektují právo na soukromí. Děkuji.

Soused postavil klec s rozměry cca: V 3,5m, Š 3m, D 4m , stojící max. 90cm od našeho pozemku. Bude chovat krkavce. Klec přesahuje naši zídku 180cm vysokou. Klec je pevná, montovaná, s dřevěnou podlahou, navrtaná na kovových kůlech. Je tato vzdálenost v pořádku nebo se mohu chránit 2 metry. Na klec vidíme z domu, obávám se hluku, zápachu. Děkuji za radu.

Územní studie dává regulativu: Průhlednost oplocení min 40% v celé ploše oplocení (pilířky elektro apod. se nezapočítávají), výška oplocení 1,3 - 1,6 m, není povoleno oplocení formou gabionu. Má otázka zní, pokud na hranici pozemku vybuduji pletivový plot, a např. 1m od něj blíže do zahrady vybuduji živý plot z tújí (mezi ploty vznikne prostor), bude se z právního hlediska posuzovat jako nedodržení regulativa, přestože túje nebudou součást oplocení, ale v zahradě? Děkuji.

Loni (2024) (2024) jsme koupili starší rodinný dům na menším městě. Kolem roku 2000 proběhla v domě částečná rekonstrukce. Jeden pokoj s oknem do ulice byl přestavěn a zkolaudován na garáž o rozměrech 4,5 x 3,0 metrů s garážovými vraty (garáž je tedy naprosto nevyužitelná jako garáž, pro malou rozlohu). Chtěli jsme provést větší rekonstrukci a změnit garáž zpět na obytnou místnost s oknem do ulice, protože celková obytná plocha domu je kolem 88 m2 a chtěli jsme ji o garáž zvětšit. Hlavně dispozičně umístění garáže nedává smysl, je umístěna uprostřed stavby. Bohužel stavební úřad zastává stanovisko, že parkovací stání (tady garáž) musíme zachovat na svém pozemku (byť nevyhovující) popřípadě najít v okolí místo na pronájem/prodej se smlouvou na parkování, v dochozí vzdálenosti 300 m od stavby (bohužel nereálné). Chtěli jsme půdu ještě přestavět na obytné podkroví, s tím by ale problém být neměl. V obci je zavedeno rezidenční parkování, máme zaplaceno pro dvě vozidla. I v ulici kde máme dům je tento systém a tzv. modré zóny. Ty ale nejsou pro konkrétní vozidlo a stavební úřad k tomuto nechce přihlédnout. Je možný jiný výklad stavebního zákona a tuto zbytečnou garáž bez náhrady zrušit? Děkuji.

Z důvodu stavby na černo nám bylo stavebním úřadem nařízeno odstranění přístavby rodinného domu s tím, že můžeme požádat o dodatečné stavební povolení. Dům máme s manželkou ve společném jmění manželů. Já dostal do datové schránky (a zároveň i přečetl) nařízení odstranění stavby ze stavebního úřadu dne 10.3.2025, manželka si vyzvedla dopis na poště (nemá datovou schránku) poslední možný den uložení, 28.3.2025. Termín podání žádosti o dodatečné povolení je 30 kalendářních dní po obdržení nařízení odstranění stavby. Potřebovali bychom vědět, jaký je nejzazší termín podání žádosti o dodatečné povolení stavby, resp. od kdy se počítá? Počítá se 30 pracovních dní od vyzvednutí manželkou (vyzvedla později, 28.3.2025) nebo je to počítáno od prvního vyzvednutí, tedy mnou 10.3.2025? Děkuji. Michal Kozel.

V naší obci má vznikat nová čtvrť, nicméně to pole na které je projekt vybudován a i v územním plánu poznačen je do půlky rozprodáno od osobního vlastníka a druhá část je obce. Bylo už několik jednání s obcí o tom, ať to udělá kompletně, že ji předchozí majitel rád cestu převede, nicméně obec ji převezme až vybudovanou a zasíťovanou, ale ve své spodní části už si nechala vyhrabat cestu a na horní část kašle. Máme se na to složit jako vlastníci 12 parcel, ale proč to neudělá při jednom? Jak proti tomuhle bojovat? Chce ať si to do půlky pole uděláme sami a oni, že se připojí od půlky a dodělají si zbytek poté, co vybudujeme silnici a zasíťujeme si pozemky. Pak prý cestu převede pod svoji správu. Máme nějakou šanci, když existuje projekt celé čtvrti, ale obec chce hradit pouze svoji polovinu, žádat o kompletní vybudování čtvrti? Přijde nám, že obec jedná diskriminačně vůči naší polovině a tím pádem blokuje naše stavební pozemky. Je nějaká šance jak postupovat proti obci, aby tohle všechno dobudovala? Přikládám projekt čtvrti, kde naše pozemky končí pozemkem RD07, RD15, pod těmito pozemky už si obec začala kopat cestu a na naši horní část kašle.